Uskutečněné akce

Druhá beseda s promítáním Stroužné

V sobotu dne 20. listopadu 2010 se konalo ve společenském sále nově zrekonstruovaného Obecního domu ve Velkém Poříčí promítání dobových dokladů o bývalé kladské obci Stroužné (dříve Straußeney, nyní Pstrążna). Byla to již druhá akce podobného zaměření a opět se setkala s nebývalým zájmem. V sále zasedli především bývalí rodáci a jejich potomci. Nemálo bylo i zájemců, kteří chtěli lépe poznat a porozumět historii této horské obce, která tvořila součást tzv. Českého koutku v Kladsku. Mimořádnou činí tuto obec také skutečnost, že v ní žila (a dodnes žije) a působila silná evangelická komunita.
Kvůli nově příchozím návštěvníkům akce bylo znovu zopakováno jakou iniciativu vyvíjí sdružení Pumpa ve vztahu k obci Stroužné. Jde především o sestavení situační mapy obce s vyznačením, kde se nacházela obytná stavení včetně obecní infrastruktury (školy, fara, objekty pro celníky a pohraniční stráž), obecních pamětihodností atp. Stěžejními pracovními pomůckami k sestavení této mapy jsou 1/vlastnoruční situační mapka vypracovaná paní Ruth Lichter, tak jak si obec pamatovala ze svého života, 2/letecký snímek obce z roku 1953, 3/současný satelitní snímek. Pak následují nohy a oči, které pátrají po existenci budov přímo v intraviánu obce. Největším pomocníkem v pátrání je paní Maruška Hauschke jako „živá kronika“ obce, ale i další pamětníci. Dohledat místo, kde domy stály není takový problém jako skutečnost, že se jen obtížně zjišťují čísla popisná, protože zatím není k dispozici žádný dobový seznam. Na toto pátrání navazuje pátrání po bývalých obyvatelích obce, což je největší problém, protože žijí ve větší míře v Německu. Paralelně probíhá sběr starých fotografií, pohlednic a faktografického materiálu k zdokumentování života obce.
Vybraný materiál ze sbírky byl na akci prezentován v ucelených souborech. Návštěvníci akce tak mohli virtuálně projít jednotlivými částmi obce, mohli se podívat do tváří jejich bývalých obyvatel, zjistit čím se živili a bavili. Velký prostor dostala existence evangelické komunity včetně jejich významných představitelů. O nich a o historii misijního domu na Bukovině poutavě hovořila paní Vlasta Klapalová. S osudem bývalého misijního domu v devadesátých letech minulého století seznámil přítomné pan Bronisłav Kamiński. Jeho zásluhou se bývalý Misionshaus proměnil na sanatorium Orlik, kde se dodnes léčí těžce nemocné polské děti. Ve Stroužném se pan Kamiński zasloužil také o vybudování a zvelebení skanzenu.
Součástí akce byla i malá výstavka fotografií, pohlednic a map na výstavních panelech. Návštěvníci si mohli také prohlédnout knihu České Kladsko – nástin lidopisný J. Š. Kubína a Letopisy křesťanské obce evangelické Ernsta Bergmana vypůjčené z Regionálního muzea v Náchodě, protože tyto publikace nejsou již léta k dostání ani v antikvariátě. K dispozici byl i soupis obyvatel Stroužného z roku 1906, kde bylo možno vyhledat předky narozené před 170 lety.
Akce měla slušnou odezvu. Pro organizátorku (Evu Pumrovou) ale skončila rozčarováním především proto, že se nenaplnily její představy o tom, že se jí podaří získat nové kontakty a informace bez nichž se terénní historický sběr neobejde. „Není z čeho vařit“ byla průpovídka jednoho erudovaného podnikového právníka. Chtěl tím říci, že když není dostatečné množství podkladů a informací, tak nic kvalitního nemůže vzniknout. To se dá plně aplikovat i na sběr archivního materiálu o Stroužném. Marně vynaložené úsilí organizátorky akce vedlo k rozhodnutí, že akce podobného typu již nebude organizovat a pokusí se vymyslet takový druh prezentace, který uspokojí nejen návštěvníky, ale i organizátorku, aby došlo k naplnění hlavní myšlenky – podat kvalitní a co možná nejobsažnější svědectví o kladské obci Stroužné.